MYSTERIOUS STORYES

22. dubna 2010 v 15:06 | Satori

TAJEMNÉ ZRCADLO

Jednou večer jsem neměla co dělat a tak jsem si zkoušela oblečení na druhý den.Když jsem stála před zrcadlem a prohlížela jsem se,najednou jsem e svém odrazu uviděla,jak mi stéká po rameni krev.Když jsem se ale na to rameno podívala,nic tam nebylo.Ani šrám,ani kapička krve.Nenechala jsem se zaskočit a zkoušela si oblečení dál.Když jsem se ale zase podívala do zrcadla,viděla jsem,že u mé postele stojí nějaká postava a v ruce drží nůž!Myslela jsem si,že se mi to zase jenom zdá a tak jsem se v klidu otočila.V tom se otočil klíč ve dveřích,zavřelo se okno a zhasla lampa.Už jsem nebyla klidná,spíš naopak.Šíleně jsem se bála a v tom se na zrcadle objevila krev!Bylo jí čím dál tím víc,až byla i na koberci.Chtěla jsem běžet za mámou,ale dveře nešly otevřít!Teprve pak mi došlo,že ta postava tam stále stojí!Pak začala odříkávat takovou divnou řeč,které nebylo vůbec rozumět!Snažila jsem se uklidnit,ale v tom mě něco praštilo do zad a já jsem omdlela.Když jsem se ráno probudila,tak bylo okno otevřené,lampa svítila,dveře byly odemčené a zrcadlo krásně čisté.Ani památka po tom zvláštním večeru.Jenom byla vedle mě jedna kapka krve.Zjistila jsem,že mi vytekla ze šrámu na rameni.Ten šrám byl na úplně stejným místě,kde jsem ho viděla v zrcadle.Podívala jsem se znovu do zrcadla a zase jsem tam na okamžik zahlédla onu postavu!Byla zohavená a smála se.Potom zmizela a já jí už nikdy neviděla.Na rameni mám ale šrám dodnes!



TAJEMNY KOPEC  

S kamarádem sme si řekli, že by sme si mohli ve 23:45 vyjít na jeden kopec v Mostě,
který neni vůbec osvětlenej a říka se o nem mezi mágy a Bosorkami ze prý pokaždy
na pálení čarodějnic se tam dějou divný věci a shází se tam sekty jako Satanisti,
Démoni, Zvláštní stvoření a pod.. Když jsme vyšli nahoru po chodníku osvícenym jenom
měsíčnim svitem, tak sme zahli na takovou louku, kde je docela prostor a altánek s
lavičkama. Když sme si sedli na ty lavičky tak kamošovi pořád šustila bunda, ale
my sme na to nebrali ohled, protože on se o bílou magii nezajíma. Asi po 5ti
minutách mě něco zatahalo za mikinu a já na todle už zareagoval. Když jsem se otočil,
stál tam obrys nějaké ženy, ale asi byla hodná, protože nam nic neudělala, jen ukázala
na keř a zmizela jakoby nic. Zjistili sme, že nas chtěla varovat protože kdyz sme se
podívali na ten keř, tak u něj stáli 3 Bosorky (asi zlý) a něco začali mumlat.
S kamarádem sme nečekali na to, co z toho vznikne a začali sme utíkat, ale nemělo
to cenu, poslali za náma nějaký stvoření co vrhalo energetický koule ktery jsem
odrážel energetickym štítem a zničilo ho to, ale pak sme utekli. Prostě dobry konec
jen diky tvim stránkám kuji.


SMRT VE SNÁŘI

Ke svátku jsem dostala od našich snář. Potřebovala jsem ho protože se mi zdají sny jeden za druhým a já si je neumím vysvětlit. Jednou se mi zdál velice divný sen. V něm jsem viděla "hezkou milovnici". Ráno jsem si to ve snáři vyhledala abych věděla co to znamená. Ve snáři bylo napsáno že to znamená SMRT!. Strašně jsem se vyděsila a z každým novým dnem jsem očekávala příšernou zprávu o smrti někoho z rodiny. Splnilo se to! Asi do dvou týdnů nám zemřela nějaká vzdálená teta, kterou jsem neznala.


KROKY VE TMĚ

Jako skoro každou sobotu u mě spala moje kamarádka Adéla. Celé hodiny jsme jako obvykle blbly a pak nás napadlo, že bychom si mohly udělat zkoušku odvahy. Rozhodly jsme se že každá musí v té tmě co byla venku obejít dům. Měla jsem jít jako první ale jen co jsem ušla pár kroků, slyšela jsem jako by mi za zády praskaly větvičky! Jako by se za mnou někdo plížil! Na místě jsem se otočila a běžela zpátky. Adéla mi samozřejmě nic nevěřila a šla ven ale i ona tyhle divné zvuky slyšela. Když jsme šli do postele tak jsme se ještě trochu bály, ale brzo jsme usnuly. Druhý den psali v novinách, že se v našem městečku objevil nějaký blázen a odvlekl nějaké děti!


NOČNÍ VÝLET NA WC

Předminulý rok jsme byli na táboře. Něž jsme usnuly, musely jsem si dojít na záchod. Když jsme došli k záchodům, tak nám nešly otevřít vstupní dveře. protože jsme nutně potřebovaly, šli jsme se vyčůrat za záchody. Najednou nás chytl někdo za rameno. Rychle jsme se otočily ale nikdo tam nebyl. Za to jsme slyšely něco jako "já se vrátím!". Začaly jsme se šíleně bát ale překonaly jsme strach a šli jsme o kousek dál do lesa podívat se kdo tam je. Nikoho jsme neviděly ale slyšely jsme pořád ten hlas. Měly jsme toho už dost a tak jsme se chytly a utíkaly do chatky. Ráno když jsme se probudily uviděly jsme papírek a na něm bylo napsáno "JÁ SE VRÁTÍM". Přitom chatka byla celou noc zamčená. Ten papírek jsme ukázaly všem dětem z tábora ale oni nám nic nevěřily. Od té doby raději už nechodíme na táborech na záchod.


NÁVŠTĚVA NA PŮDĚ

S mojí kamarádkou jsme takové bláznivky. Nejraději máme takové nadpřirozené jevy, vyvolávání duchů a podobně. Jednou u mě kamarádka přespávala a my nevěděly co podniknout a tak jsme se rozhodli přespat u nás na půdě. Není tam žádné světlo a tak s baterkou v ruce a se spacákem jsme šli nahoru. Byli jsme trochýu vyděšení ale dlouho do noci jsme si povídat dokázaly. Jsme přeci silný holky! Pak jsme spokojeně usnuly. Ve tři hodiny ráno jsem se probudila že potřebuji na záchod ale najednou zaslechnu nějaké štěkání. Venku sice máme dva psi ale ty zrovna neštěkali, to bylo někde u mě. Zatímco jsem se ve tmě zorientovala, uviděla jsem že je to Dášenka, pejsek který mi před necelými třemi roky umřel. Nevěřím svým očí a řeknu : "Dášenko!". Ta se jen otočila, mrkla na mě a vrčela dál, pak si všimnu ona vrčí na potkana, těch je v tomhle kraji dost. Rozsvítím baterku ale Dášenka nikde a potkan kouká asi jako já a utíká pomalu pryč. Je možné že Dášenky duch mě tu v noci hlídá? To my živí asi nepochopíme



VAROVÁNÍ...

Byli jsme s partou na výpravě a rozhodli jsme se přespat u nedalekých skal. Seděli jsme u ohně a vyprávěli si. Po půlnoci k nám přišla zvláštně oblečená dívka. s jejím příchodem začalo mrholit. Řekla že nás chce varovat před nebezpečím skal. jakmile to dořekla vstala a odešla. po jejím odchodu přestalo mrholit. Volali jsme na ní ale nezůstalo po ní ani památky. Přesto jsme se ráno vydali do skal. U jedné skály jsme uviděli křížek. Byla na něm fotka dívky z dnešní noci a nápis "zahynula tragicky ve skalách"...!!!


BOJOVKA....

Jedou o prázdninách jsme měli na táboře bojovku. Okolo půlnoci mě (dokonce několikrát) vzbudil, mimochodem docela mladý a hezký vedoucí. Měla jsme jít lesem a přinést nějaký míček. Tak jsem tedy šla a pak na mě někdo zavolal. Dlouho jsem se otáčela ale nikdo tam nebyl. Neměla jsem s sebou ani baterku a měla jsem jít podle svíček. Šla jsem dál a zakopla jsem o nějaký pařez. Rychle jsem našla míček a chtěla jsem jít zase zpátky. ukázal se tam takový dědek, který na mě mluvil. Já jsem s jekotem raději utekla. Ale najednou všechny svíčky zhasly. Tak jsem utíkala podél lesa a připadalo mi že ten dědek jde stále za mnou. Každopádně ten hlas byl blíž a blíž. Do týbora jsem doběhla v pořádku a dokonce i s míčkem. Nikdo mi to co se mi stalo nevěřil a posléze jsem se dozvěděla že ten, kdo šel po mě měl svíčky zase rozsvícené a vedoucí je po mě prý nešel znovu zapálit !!!
INKA


STORY KATEŘINY

To sme jednou byly s kamarádkou na chodbě, která je do L a na konci je tělocvična no a my seděly s kamarádkou na konci a házely si míčem. Dana seďela na topení a já na schůdkách, takže koukala za mne. Najednou mi přeběhl mráz po zádech a já cítila že zamnou o 3 m. někdo stojí. Cítila sem teplo a navzájem i chlad. Bála sem se otočit. Zeptala sem se Dany, jestli za mnou něěkdo není. Nebyl. Najednou jsme se obě zvedli a pelášily za roh k tělocvičně a nechali tam míč. Tak jsme se hned začali hádat, kdo pro něj dojde. Nakoc sme se nedohodly a tak sem šla já "vlastně utíkala" sebrala míč a běžela zpět. V tělocvičně jsme se uklidnily ,ale neměla sem dobrý pocit.
KATEŘINA F.

NEVASVĚTLITELNÉ JEČENÍ

Teď nedávno mě vzbudilo hrozné ječení a mňančení. Měla jsem strach vůbec vylézat z postele, protože to bylo tak nahlas, že mi připadalo jako by to bylo pod mým oknem. Nekonec jsme se vypídila k oknu a nakoukla, ale nic jsem neviděla. Ozývalo se to totiž z lesa, který máme blízko domku. Zalehla jsem zpátky do poslete, dala si polštář na hlavu a pokusila se usnout. Když jsem to pak vyprávěla mamce, tak si ze mě dělala srandu a řikala, že jsem strašpytel. Tak nevím jestli je to pravda, protože jsem neměla odvahu podívat ven! Od té doby se nic podobného nestalo, takže bohužel nevim co to mohlo být...
Pavla


DUCHOVÉ SI SE MNOU ZAHRÁVAJÍ

Duchové si se mnou zahrávají na chalupě, kam jezdím trávit víkendy. Chalupa pochází z roku 1790 a samozřejmě se v ní vystřídalo mnoho majitelů. Poslední roky nás začaly strašit hlasité projevy bouchání dveřmi, ačkoliv všechny troje dveře jsou zavřené a vidím na ně. Kromě toho se někdo projde celým patrem i skrz stěny v těžkých botech. Také návštěva, které jsme nic neřekli, aby si nemyslela, že jsme snad blázni, ráno říkala, že ji něco studeného šimralo. Tak, jak to bývá u takto choulostivých věcí jsme si vzájemně po léta nic neřekli ani ve vlastní rodině, až letos když přišla řeč na tajemné jevy.

BÍLÁ POSTAVA

Jednou jsme byly s kámoškou u nás na chatě. Leželi jsme v posteli a povídali si, když v tom se jakoby zespoda ozvalo klepání. Hrozně jsme se lekly, protože jsme tam byli samy, ale rozhodli jsme se, že se půjdem podívat dolů. Potichu jsme lezly po dřevěných schodech a najednou spatřili podivnou Bílou postavu, která ale během okamžiku zmizela. Začaly jsme hrozně křičet a rychle vylezly zase nahoru a zavřeli za sebou víko. tu noc jsme už neusnuly a když jsme to ráno vyprávěli rodičům, říkali že se nám oběma něco zdálo, ale mi víme, že to sen nebyl...
Tera


ZÁHADNÁ KAPLIČKA

Před několika měsíci jsem šla s kamarádkou na skalky, kde je jedna stará kaplička. Pořád nás zajímalo, co je uvnitř, a tak když jsme objevili shnilé prkno na dveřích, vykopli jsme ho. Když jsme se dostali dovnitř, nemohli jsme věřit tomu co jsme viděly. Za oltářem stál nějaký kněz. Strašně jsme se vyděsily a utekly ven. Asi po dvou týdnech jsme se na hodině dějepisu dozvěděly, že před třemi lety tam onen muž byl smrtelně pobodán vykradači kaplí.
Ivana

DÍVKA V HORÁCH

Byla jsem s partou na výpravě a rozhodli jsme se přespat u nedalekých skal. seděli jsme u ohně a povídali si. Asi něco po půlnoci k nám přišla zvláštně oblečená dívka. Řekla, že nás chce varovat před nebezpečím v horách. S jejím příchodem začalo mrholit a jakmile vstala a odešla, mrholit přestalo. Volali jsme na ní ale nezůstalo po ní ani památky. Přesto jsme se ráno vydali do skal. Později jsme u jedné skály uviděli křížek s fotkou dívky z té noci a nápis : ZAHYNULA TRAGICKY VE SKALÁCH.... Asi si umíte představit, jak nám tehdy bylo. Od teďka do žádných skalisek chodit nebudeme !!!
Hanka



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.